Zde jsme pro vás připravili malý přehled vojenských pojmů,
se kterými se můžete setkat při bádání v oblasti prvorepublikového vojenství.
Branec – jest osoba, která je rozhodnutím odvodní komise prohlášena za odvedenou.
Déle sloužící – může se jím stát absolvent poddůstojnické školy příslušník mužstva v hodnosti svobodníka a vyšší, když dokončil svou presenční službu, nebo příslušník I. zálohy. Podmínkou přijetí jsou schopnost k řadové službě, odborné vojenské schopnosti, mravní zachovalost, znalost služebního jazyka a svobodný stav. Uchazeč se musí zavázat k další činné službě nejméně na dobu dvou let, u letectva, ženijního, telegrafního vojska a automobilních jednotek dělostřelectva na dobu tří let. Déle sloužícím se za jeden rok další činné služby prominou první dvě cvičení ve zbrani (služební) a za další rok všechna ostatní pravidelná cvičení ve zbrani (služební).
Eskadrona – označení vojenské jednotky u jezdectva (ekvivalentní rotě u pěchoty)
Hlavní odvod – koná se každého roku zpravidla od 1. března do 31. května.
Klasifikace – vojenský lékař klasifikuje brance, t. j. posoudí jeho schopnosti k vojenské službě a označí jeho vady.
„A“ – „Schopen k řadové službě bez vady“ nebo „Schopen ke službě řadové s vadou…“
„B“ – „Schopen k pomocným službám jako… s vadou…“
„Bs“ – „Schopen k pomocným službám jako… a jako strážný s vadou…“
„C“ – „Neschopen (vada)…“
Korouhev – označení vojenské jednotky u jezdectva (ekvivalentní praporu u pěchoty)
Legitimace pro výplatu požitků – průkaz, který musí voják předložit při obdržení žoldu.
Mobilisace – rozlišujeme částečnou nebo všeobecnou; nařizuje ji president republiky po slyšení vlády; nařízení všeobecné mobilisace musí dodatečně schválit Národní shromáždění.
Náhradní záloha – její příslušníci jsou povinni se podrobit pětiměsíčnímu vojenskému výcviku a mimo cvičení předepsaná mužstvu v záloze jsou povinni vykonat ještě jedno zvláštní cvičení ve zbrani.
Odloučený oddíl (setnina) – je oddíl, který je ubytován v jiné posádce, než ve které sídlí velení jeho vojskového tělesa.
Odvod – jest úřední řízení, konané za účelem zjištění tělesné a duševní způsobilosti, která je potřebná pro zařadění do branné moci.
Odvodní povinnost – je závazek dostaviti se před odvodní komisi a podrobiti se předepsanému odvodnímu řízení; počíná se 1. lednem kalendářního roku, v němž občan dovrší 20. rok a končí zpravidla 31. prosincem roku, v němž dokončí 22. rok svého věku.
Odvodní průkaz – odvedený jej obdrží od odvodní komise
Presenční služba – služební činnost, která trvá 24 měsíců, počíná dnem zařadění
Setnina – je část vojskového oddílu, která se u většiny jednotek nazývá rota, u jezdectva eskadrona, u letectva letka a u dělostřelectva baterie.
Svolávací lístek – nováčci jsou jím povoláváni k presenční službě, musí se dostavit v den a do hodiny na něm vyznačené k tomu vojenskému útvaru, který je tam uveden.
Určení – je vybrání a rozvržení branců pro vykonávání zákonité presenční služby a pro náhradní zálohu.
Vojenská knížka – vydává se veškerému mužstvu propuštěnému z presenční služby a z vojenského výcviku, jakož i brancům, kterým byl povolen odklad nastoupení do presenční služby. Jsou v ní zápisy týkající se vojenského poměru brancova; předkládají se při nastoupení do činné služby, jakož i při každém hlášení.
Vojenský list – je zatímním vojenským průkazem a vydává se na přechodnou dobu z různých důvodů do vydání vojenské knížky.
Vojenské zátiší – je v nich možno zakoupit potraviny a další propriety, taktéž slouží k zábavě a vzdělávání mužstva; mají své knihovny a čítárny s knihami zábavnými i poučnými, časopisy politickými i odbornými, své promítací přístroje, radiofonické přístroje a taktéž při něm většinou působí hudební nebo pěvecký kroužek.
Vtělení – je přikázání individuálně vybraných branců, určených pro presenční službu nebo náhradní zálohu, do vojskových těles (ústavů). Přitom se přihlíží k jejich osobním schopnostem (vzdělání, zaměstnání, výšce, síle, vadám) a přáním. Vtělení provádí doplňovací okresní velitelství.
Záloha – po skončení presenční služby jsou branci přeloženi do zálohy
I. záloha – do 40 let věku, během ní jsou její příslušníci povinni vykonat čtyři cvičení ve zbrani (služební), a to první dvě čtyřnedělní, druhá dvě třínedělní; cvičení se konají v třetím, pátém, sedmém a devátém ročníku I. zálohy.
II. záloha – od 40 let do konce roku, v němž její příslušníci dovrší 50. rok věku.
Zařadění – odvedená osoba se jím přijímá do svazku branné moci; resp. do kmenového počtu vojskového tělesa, do kterého byla vtělena. Dnem zařadění se zásadně též nastupuje do presenční služby.
Autor: Lukáš Lexa
Vytvořeno dne: 2.11.2013
Aktualizováno dne: 3.11.2013
Zdroje:
- Rukověť branné výchovy, Nižší stupeň, Vědecký ústav vojenský, Praha 1935
- Rukověť pro poddůstojníky, I. díl, Vojenský ústav vědecký, Praha 1938